neděle 21. ledna 2018

Recenze

The Offenders - Heart of Glass

Představovat The Offenders asi nemá moc cenu, za těch 12 let se vryli do paměti nejednoho fanouška, původně italská kapela, působí už několik let v Berlíně, který se stal dočasně jejich druhým domovem. U nás jsme je mohli vidět už nesčetněkrát a můžu říct, že pokaždé to stálo za to. Letos v lednu přišli se svojí celkově už sedmou deskou Heart of Glass, která přišla, po více jak dvou letech od alba X, které já osobně považuji za jejich nejslabší kousek. Ovšem s novou deskou jakoby opět nabrali síly a vrátili se k tomu co započali na desce Generation Nowhere. Nový počin vyšel opět na zančce Destiny Records, jak na CD, tak i na vinylu a celkem na něm najdete 16 zářezů, jejich klasického 2tone ska míchnutého se špetkou punku a rock'n'rollu, jak jsme u Offenders zvyklí. Nečekejte proto nějaké velké žánrové přemety, Offenders si prostě jedou v tom, co jim jde nejlíp a co od nich většina fanoušků očekává a to platí i o albu Heart of Glass. Pojďme se tedy na Heart of Glass podívat podrobněji! K úvodnímu tracku Wie Get's, který otevírá celé album stihli natočit i video, takže tady nechám hodnocení na vás, ovšem mě asi nejvíc zaujal druhý song s názvem Fighters or Survivors, který začíná perfektní kytarovou vyhrávkou v intru a refrénech, která krásně nahrazuje melodiku dechů, což je přesně to co mám na Offenders nejradši, jinak jde o takovou kombinaci 2tonu, zakončenou pořádnou punkovou pogovačkou. Následující Hope As Drugs, je taková klasická melodická singalovka na druhou, v duchu The Offenders. Další Kott Is Not L.A. opět jen potvrzuje, že melodická kytara je nejsilnější stránkou kapely, schválně se do ní zaposlouchejte v refrénech. Nemůžu si pomoct ale tu melodiku mají prostě v merku, jejich kytarista je prostě génius, což dokazuje v tracku Fallin', který je opět takovu melodičtější věcí s krásnou vyhrávkou. Missing the Dawn s punkovějším záčátkem je dalším potvrzením, toho o čem tu mluvím, takže se nebudu opakovat. V Set Fire můžeme slyšet menší inspiraci legendárními The Specials, stejně tak jako v posledním songu Sons of Specials, který pokud to chápu dobře, je právě takovu poctou této 2tone legendě. To jsou podle mě ty nejsilnější tracky, pak tu samozřejmě máme pár věcí do tuctu, které sice neurazí ale dost splyvají do jednoho, ale to už tak bývá, když se snažíte do alba narvat víc, jak 15 tracků. Právě proto si říkám, že by nebylo na škodu udělat desku kratší ale za to, nabušenou hitovkami, protože právě ten zbytek jí ubírá dost plusových bodů. Songy jako Payday, Take me Home, Boots And Braces Don't Mean Racist (kde si nemůžu odpustit malé rýpnutí, protože tracků o tom, kde se skinheadi snaží ukazovat, že nejsou rasisti, je dost. Nic proti ale kde je vaše hrdost hoši, snad víte za čím si stojíte ne? Co si myslí většinová společnost vám může být u prdele ne?), One of This Times, Set Fire, nebo My Darling A.C.A.B vyzní dost lacině a je to škoda, protože jinak bych k nové desce neměl jedinou výtku. The Offenders na novém albu nabrali druhý dech (v porovnání s předchozí deskou) a i když v podstatě nepřišli s něčím novým, mě tahle deska docela baví, protože jsem dostal to, co od kapely očekávám. Že se dá kvalitní ska nebo 2tone dělat bez dechů nám dokazují už pěknou řádku let a troufám si říct, že v Evropě neznám kapelu, která by ke ska přistupovala podobně, jako oni, takže za mě 7 z 10.

Žádné komentáře:

Okomentovat